Vzpomínky na Zónu

Milovice. Boží Dar. Místo tak trochu z jiného světa, s nejsilnějším Geniem loci, jakého jsem kdy poznal. Cesta do opuštěného vojenského prosotru byla vždy zážitkem. Zážitkem natolik silným, že jsem v Milovicích nebyl zdaleka ani tolikrát, jako bych si dnes přál.

A nyní je po všem. Sídliště Boží Dar jde k zemi. Bagr zabil Ducha místa a zůstane po něm brownfield. Se Zónou, jak jsme za mlhavých podzimních dnů Milovicím říkali, je navždy konec.

Příští stanice – Milovice. Konečná. Vítejte v Zóně.

Zpustlá krajina v zemi nikoho.

Na návštěvě u sovětských důstojníků.

Všudypřítomné detaily oku lahodící.

Panelový dům na Božím Daru.

Uvnitř velitelského bunkru v Mordové rokli.

Litěraturnaja Gazeta.

Bouřkové mraky se valí nad hangárem, který už bude brzo srovnán se zemí.

Our weary eyes still stray to the horizon – Though down this road we’ve been so many times.

Vstup zakázán – R. I. P. Milovice.

Celá poněkud nostalgická fotogalerie z roku 2008 – http://www.flickr.com/photos/martinmajer/sets/72157641655528793

Advertisements

Leave a Reply

Fill in your details below or click an icon to log in:

WordPress.com Logo

You are commenting using your WordPress.com account. Log Out / Change )

Twitter picture

You are commenting using your Twitter account. Log Out / Change )

Facebook photo

You are commenting using your Facebook account. Log Out / Change )

Google+ photo

You are commenting using your Google+ account. Log Out / Change )

Connecting to %s