Dálkové pěší trasy v České republice

Při svých cestách po Velké Británii jsem nemohl nevšimnout jedné věci – jak populární jsou v této zemi dálkové, mnohdy stovky kilometrů dlouhé turistické trasy. To mě dovedlo k zamyšlení, proč je v České republice dálková turistika prakticky neznámý pojem, zda by nešly dlouhé vícedenní pochody nějak zpopularizovat a jestli vůbec v naší zemi máme pro dálkovou pěší turistiku vhodné trasy a zázemí.

Následující text by měl sloužit především k vymezení pojmů a jako námět k diskuzi. Součástí je i několik návrhů tras, nejedná se však o žádný ucelený přehled.

Co je dálková pěší turistika?

Jak název napovídá, jedná se o vícedenní pěší putování po dlouhých turistických trasách, ať už “na těžko” se stanem a plnou polní na zádech, nebo “na lehko” s přespáváním pod střechou v horských chatách a penzionech.

Trasy, po kterých se chodí, obvykle splňují tyto podmínky:

  • Trasa je pevně daná, má předem určený začátek, průběh i cíl. Má jméno, které je zapsané v běžném povědomí a pod kterým je trasa vyznačená v mapách i v terénu.
  • Délka trasy dosahuje řádu stovek kilometrů a je nutné ji rozdělit do více dní (obvykle týden a více).
  • Trasa vede zajímavou a atraktivní krajinou, po cestě je tedy co k vidění – ať už se jedná o hory, skalní města nebo třeba hrady a zámky.
  • V průvodcích či na internetu se dají snadno najít informace o ubytování, rozdělení do denních etap, zajímavostech po cestě apod.
  • Trasa vede po cestách vhodných především pro pěší turistiku, vyhýbá se nadměrnému využití silnic nebo naopak horolezeckému terénu.

Velice důležitý je i společenský prvek dálkové turistiky. Protože trasy bývají jasně dané (často i včetně směru chůze), je možné po cestě potkávat spoustu lidí se stejným cílem. Nelze opomenout ani sportovní stránku, kdy zdolání předem dané pěší trasy jednoduše představuje výzvu (po některých trasách se dokonce běhají ultramaratony).

Příklady dálkových tras v zahraničí

  • Coast to Coast Walk – 300 km z jednoho pobřeží severní Anglie na druhé.
  • The Ridgeway – 140 km po původní pravěké stezce v jižní Anglii.
  • West Highland Way – 150 km dlouhá turistická stezka skotskou vysočinou.
  • Tour du Mont Blanc – 150 km dlouhý okruh okolo nejvyšší evropské hory.
  • GR20 – 180 km dlouhý přechod korsických hor, prý nejdrsnější evropský trek.

Situace v České republice

Přestože jsme země s bohatou trampskou a outdoorovou tradicí, zdá se, že dálková pěší turistika je u nás poměrně okrajovou záležitostí. Populární jsou jednodenní dálkové pochody (Praha – Prčice, Pražská stovka, Beskydská sedmička), spoustu lidí chodí na víkendové vandry, krátké treky nebo do zahraničí na přechody hor, ale ještě jsem se nesetkal s nikým, kdo by si našel dva nebo tři týdny času a vyrazil pěšky napříč Českou republikou.

Důvodů může být několik:

  1. Česká krajina není dostatečně atraktivní či odlehlá na to, aby stálo za to v ní překonávat dlouhé vzdálenosti a trávit v ní více času než jeden víkend.
  2. Neexistují zde žádné jasně dané a pojmenované dálkové trasy, které by se dostaly do povědomí veřejnosti. Většinu lidí ani tedy nenapadne, že by mohli strávit dovolenou jinak než pobytem na jednom místě. S absencí jasně daných tras chybí prvek výzvy a porovnání se s ostatními.
  3. Nedostatek vhodného ubytování: dálková turistika vyžaduje ubytování vždy jen na jednu noc, což může představovat zejména v turistické sezóně problém. Podél možných tras často není dostatek kempů ani kvalitních penzionů.
  4. Historická zkušenost: většina potenciálně vhodných tras vede pohraničím a myšlenka nikým neorganizovaného a nezávislého putování krajinou mohla být ještě nedávno příliš svobodomyslná.

První důvod si vlastenecky odmítám připouštět, ač může být pro některé lidi rozhodující; kvůli těm ostatním (a především druhému bodu) jsem se rozhodl napsat tento text.

Náměty na dálkové trasy v ČR

Při pohledu do zahraničí je patrné, že dálkové pěší trasy se dají rozdělit do několika skupin, které jasně naznačují, kudy by možné trasy v České republice mohly vést.

  • Přechody hor (Pennine Way, GR20).
  • Cesty podél řek (Thames Path, Rheinsteig).
  • Historické cesty (The Ridgeway, West Highland Way).
  • Cesty podél pobřeží nebo z jednoho pobřeží na druhé.

Pobřeží sice v ČR žádné nemáme, velehory také ne a v místě starých zemských stezek dnes často vedou hlavní silniční tahy, ale i tak je z výše uvedeného přehledu patrné, že nevyužitého potenciálu pro dálkovou turistiku je v naší malé zemi více než dost.

V následujících odstavcích uvádím několik hrubých návrhů tras.

Přechod Šumavy

Začnu světlou výjimkou – na Šumavě už totiž dálková turistická trasa v pravém slova smyslu existuje. Vznikla samovolně před několika lety po vytvoření tvz. nouzových nocovišť, která správa NP rozmístila podél červené turistické značky. Na nocovištích je možné v létě prakticky každý večer potkat někoho, kdo jde s batohem a stanem z Železné Rudy do Nové Pece, případně naopak. Díky nocovištím tak vznikla jasně definovaná trasa dlouhá cca 100 km, které nechybí ani výše uvedený společenský a sportovní rozměr. Přechod Šumavy sice není přívětivý pro chůzi na lehko bez outdoorového vybavení, ale i tak ho lze za dálkovou pěší trasu právem považovat.

Posázavská stezka

Z řek, podél kterých by mohly vést dálkové pěší trasy, je v České republice pravděpodobně nejvhodnější Sázava. Řeka teče svým původním korytem v malebné zvlněné krajině plné historických památek, nenacházejí se na ní žádná velká vodní díla, těžký průmysl či velkoměsta a navíc ji prakticky po celém svém toku sleduje červená turistická značka. Od ústí v Davli je to do Žďáru nad Sázavou 180 km, což představuje porci vhodnou akorát pro týdenní pochod. Výhodou je díky vodáctví i dobře dostupné ubytování v blízkosti toku řeky.

Podobná trasa by mohla vést i podél Berounky z Plzně do Prahy.

Sudetská (severní) stezka

Poněkud šílený, ale naprosto zřejmý námět na dálkovou turistickou trasu vyvstane při pohledu na mapu České republiky a severní hraniční hory – Sudety neboli Krkonošsko-Jesenickou subprovincii. Pravděpodobně nejdelší smysluplná pěší trasa, na jakou lze v ČR vůbec pomýšlet, by mohla symbolicky začínat v Hřensku a přes České Švýcarsko, Lužické hory, Jizerské hory resp. Ješted, Krkonoše, Sněžku, Broumovsko, Orlické hory a Kralický Sněžník by vedla až do Hrubého Jeseníku. Dva národní parky, pět CHKO, historické památky, skalní města i tři nejvyšší česká pohoří a k tomu ohromná výzva v podobě nepředstavitelných 500 km a dvou až tří týdnů cesty – domnívám se, že atraktivnější dálkovou pěší trasu nelze na našem území realizovat.

Jakkoliv se může tento nápad zdát zvrhlý, tak v sousedním Polsku obdobná cesta už dávno existuje – jmenuje se Główny Szlak Sudecki, měří 440 km a část této trasy je u nás známá jako tzv. Cesta česko-polského přátelství (otázkou však zůstává, jestli je trasa jen zakreslená na mapě, nebo skutečně dálkové turistice slouží).

Přechod českých Karpat

Malá část oblouku Karpat, která zasahuje na území České republiky, představuje další vhodné prostředí pro dlouhé pěší putování. Trasa by mohla začínat v nížině řeky Moravy u Hodonína a přes Bílé Karpaty a Javorníky by vedla podél česko-slovenské hranice až do velkolepého závěru v Beskydech (např. v Mostech u Jablunkova). Tato trasa by měřila okolo 200 km a zdolat ji za týden s plnou polní na zádech by byla jistě výzva.

Zlatá stezka Českého ráje

Tato 120 km dlouhá stezka klikatící se malebnou krajinou Českého ráje z Mladé Boleslavi do Jičína splňuje všechny atributy dálkové pěší trasy – má jméno, jasně danou trasu, dostatečnou vzdálenost, atraktivní prostředí, dokonce je na internetu k dispozici průvodce a rozpis denních etap. Zlatá stezka Českého ráje má poměrně dlouhou historii – vznikla už v roce 1937 – zdá se však, že po válce upadla v zapomnění a dnes o ní téměř nikdo neví. Přitom jde o trasu, která je velice atraktivní, nenáročná a při vhodné propagaci by se z ní mohl snadno stát populární způsob, jak aktivně strávit týdenní dovolenou.

Závěr a užitečné odkazy

Na závěr přikládám několik užitečných odkazů týkajících se dálkové pěší turistiky:

Tento text by měl sloužit především jak námět k další diskuzi – budu tedy rád, pokud se podělíte v komentářích o svůj názor, další tipy na dálkové trasy či jiné zajímavé postřehy k tomuto tématu.

 

18 comments

  1. Mawe

    Mě by se líbilo mít něco takového u nás v ČR, i s tou možností nějakých i třeba jen nouzových nocovišť v případech NP atd. Ráda vyrazím na 2-3 dny do přírody ale celkem mi vadí množství silnic a asfaltu, člověk musí nad mapou pečlivě počítat, aby nebyl zklamán z toho, že jen šlape po silnici. Pěknou dálkovou trasu po ČR bych si určitě užila, pokud by to nebylo jak na šumavě, kde 60% trasy tvoří právě asfalt.

  2. Jarda Luhan

    Ahoj Martine!
    díky za zajímavý článek. Podobné myšlenky o existenci dálkových tras v zahraničí a neexistenci u nás mě napadaly také. Nakonec jsem se rozhodl si splnit svůj sen sám a tak jsem vyrazil. Z trojmezí (CZ-PL-SK) na východě do trojmezí na západě (CZ, Bavorsko, Sasko). Na jeden zátah bych to nedal z pracovních a rodinných důvodu, ale také bych si to pořádně neužil. Jdu tedy na etapy po cca 7 dnech, 1 etapa za rok. V dubnu vyrážím na čtvrtou, Z Horek u Čáslavi přes Sázavu, plánovaný cíl je Řevnice, další etapa přes Český kras a pak nějak obloukem směrem k Aši. Nejde mi o rychlost, ale o zážitky, takže cesta se klikatí mezi zajímavými místy. Spím venku, protože možnosti ubytování jsou na jednu noc opravdu špatné. Místy se šlape po silnici, ale o to víc si užívám změn krajiny a přírody. Prostě jako v reálním životě. Někdy je to krása a euforie, někdy je to nuda a dřina. Baví mě to a doporučuju takové putování bez předem přesně dané trasy a očekávání na vyčištění hlavy a poznání krajiny a historie. O detaily se rád podělím.
    Díky za odkazy a inspiraci na další cesty na blogu!

  3. Martin

    Ahoj Jardo! Určitě se pak poděl o zážitky z té cesty, nějaké fotky, zápis na blogu a tak :-) Je skvělé slyšet, že někdo další má na cestování podobný pohled. Hlavně ta cesta podél Sázavy mě dost zajímá – sice znám prakticky celý úsek ze Sázavy do Davle ze sedla kola, ale hrozně rád bych si poslechnul, jaké to je jít tudy pěšky.

    Když už jsme u toho, posílám tip na jednu zajímavost po cestě: http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Certova_br%C3%A1zda

  4. Jarda Luhan

    Z etapy kolem Sázavy jsem se 18.4. vrátil. Super, byl jsem nadšený. Všeho všudy jsem potkal 5 pěších a s těmi jsem se dal do řeči. Jinak klid, pohoda. Od domácích lidí klasický nezájem, ignorace. Občas je potřeba jít delší dobu po asfaltu, ale v ČR to jinak nejde.
    Blog jako takový (zatím) nepíšu, fotky a odkazy najdeš na Twitteru (https://twitter.com/hashtag/nap%C5%99%C3%AD%C4%8D_%C4%8Dr?f=realtime&src=hash) a tam najdeš i odkaz na víc fotek s komentáři na FB. Tady najdeš soubory s přibližnou trasou 1drv.ms/1E4Gbew
    Díky i za odkaz na Čertovu brázdu. Jednu noc jsem spal přímo v ní. Před cestou jsem věděl jen o legendě o Prokopovi, ale o té pravěké stezce jsem nevěděl, jinak bych ji prohlížel úplně jinak.

  5. Josef

    Znám lidi co dělali přechod České Republiky z Vyškova do Ústí nad Labem. Před asi 35 lety můj tchán vzal svoji ženu, své čtyři děti a psa a na 4 týdny s nimi vyrazil na tento přechod. Dodnes na to nadšeně vzpomínají. A pokud vím, trasu nějak předem neřešili. prostě naplánovali kudy a kam půjdou další den…..

  6. Márty

    Zdravim, jen tak pro příklad já mám osobně v plánu na jeden zátah obejít hranice ČR. Bohužel z pracovních důvodů můžu vyrazit až v září což už takhle náročnou trasu bude ještě znáročňovat ale kdo se bojí nesmí do lesa :) kdyby třebas se chtěl někdo ke mně připojit asi počítám že víkendově není problém :)

  7. Franta Diviš

    Ahoj Martine.
    Web máš zajímavý a poměrně hodně inspirativní. Já na Tvé stránky narazil, když jsem hledal aktuální informace o přechodu Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty, podél česko – slovenské hranice. Nyní jsem se z této sólo akce vrátil a tak bych se mohl podělit o své zkušenosti z této cesty. Na webu zonerama v odkazu – https://www.zonerama.com/div63/Album/845282 – mám galerii fotek, ještě se pokusím vytvořit jakýsi stručný cestopis z této akce.
    Pěkné léto a spoustu zajímavých cest a zážitků.
    Franta

  8. Jana

    Pěkný je i přechod Krušných hor. Neprávem opomíjených a v současné době již zelených. Stezka vede z Aše do Děčína, 242 km, naše první československá dálková běžecká trasa. Letošní léto jsme vyrazili z Kraslic do cíle, cca 200 km za týden. Nocování ve stanu není problém, CHKO Labské pískovce je až skoro u Děčína. Minimum turistů, zato hezká příroda, množství motýlů, lišky a jeleny potkáte cestou.

  9. Honza

    Doela super inspirativní článek. Moje oblíbená je SNP na slovensku cca 760 km, bohužel si nemohu dovolit si jí dát za jeden zátah, ale postupně po kouskách, bych jí rád dal celou. V Čechách bohužel taková trasa není, ale po hranicích snad ede červená ze šumavy až do Jeseníků.

    Docela se mi lí bí i trasa 0001, která není tak známá.
    https://cs.wikipedia.org/wiki/Turistick%C3%A1_zna%C4%8Den%C3%A1_trasa_0001

    Rád bych také ocenil unikátnost české turistické sítě, v podstatě jí máme nejlepší na světě a nesouhlasím, že je to většinou asfalt, naopak oceňuji kreativit českých značkařů, kteří se pokud je ti jen trochu možné asfaltu vyhýbají.

  10. Jenda

    Díky, díky, díky. Tohle jsem hledal! :-) Téměř po roce se mi ženu podařilo umluvit, aby mě zase někam pustila — nejde o podpantofláctví, loni mě v Nepálu stihlo zemětřesení, tak se bojí. Každopádně nastal čas, abych zase pochodil. Před dvěma, resp. třemi lety jsem dal 245/185 km po trase z Chomutova na jih kousek pod Milevsko, což bylo motivováno azylem chalupy na konci, ale teď bych tomu chtěl dát nějaký koncept, takže se tu asi inspiruju. Ještě jednou tedy díky! :-)

  11. Mila

    diky za inspiraci…celkem pravidelně chodím v Rychlebských horách hřebenovku z Bílé Vody přes Kralický Sněžním do Králíků. Spaní venku, liduprosté a meditační :-), někdy zkusím pokračova dál. Pomalu se chystám na posázavskou stezku – čevnená značka 200 km údolím řeky mi připadá dost zajímavá.

  12. Miroslava Pašková

    Přesně narážím na problém noclehu. Já jezdím furt na Šumavu, tam to řeší aspoň ta nouzové nocoviště. Ale chtěla jsem si teď naplánovat něco po Krkonoších a tolik se neomezovat tím, kde je jaká přeplněná a předražená bouda a smůla. Chybí prostě “kempy” a sruby.

  13. Petr

    Začátkem května vyrážím z Prahy podél Vltavy až k jejímu prameni. Nějakých 320 km. Tak potom budu referovat..

  14. Martina

    Ráda bych šla po E10 ze Šumavy podél Vltavy, přes Kokořínsko až do Děčína, nemáte s tím někdo zkušenost?

  15. Petr

    Ahoj Martine, díky za inspirativní článek. Já se vydal letos v květnu na jeden zátah z Prahy do Humpolce. Šestidenní trasa 186 km dlouhá, která vedla Povltavím a Posázavím. Tři dny jsem šel sám. Na dva dny se připojila manželka a hned první den mě doprovodil kamarád. Ale upřímně řečeno, přecenil jsem své schopnosti. V průměru přes 30 km denně bylo hlavně ke konci hodně. Sice jsem to došel, ale jen díky náplastem proti puchýřům. Ten požitek z putování klesal s přibývajícím časem fakt rapidně. A to jsem spal, coby 45-leta kancelářská krysa, v penziónech. Příští rok si to zopakuju s malinko obměněnou trasou, ale rozložím to na 10 dní. Rád se podělím o zážitky, pokud vinou kůrovcové kalamity ještě nějaké Posázaví zbyde.

  16. Tomas Svoboda

    Ahoj, presne jak píšeš o dálkové cestě… já jsem se inspiroval na slovensku, kde docela běžné chodí červenou značku cesta hrdinov SNP a tak jsem hledal i u nas neco takoveho, ale nic jsem nenasel. A taky jsem hned hledal, že po hraničních horách by tam něco mělo být… ale jak píšeš není, ale nabízí se to… škoda.

  17. Outver

    Ahoj,
    trasu po hraničních horách se snažíme dávat postupně dohromady a procházet.
    https://www.outver.net/stezka-kolem-ceska
    Nejde striktně o obcházení hranice, ale spíš se snažíme nevynechat zajímavá místa v její blízkosti. Postupně přidáváme i s praktickými informacemi k trase, tak třeba někoho inspiruje :-)

Leave a comment