Vstávat! Hrobové ticho chladného podzimního rána protne zařinčení budíku. Opatrně se vykradu z vyhřáté postele, v rozespalosti do sebe nasoukám snídani a zapiju ji instantním kofeinem v podobě přelouhovaného černého čaje. Hodím na záda batoh, zavážu pohory a za tmy prozářené žlutými světly pouličních lamp vyrazím na nádraží. Na vlak do hor – do Krkonoš.

V Trutnově přesednu na autobus, který mě krátce po desáté hodině ráno vyhodí v Peci pod Sněžkou. Z prosluněného podzimního městečka, jehož dominantu tvoří osmnáctipatrový panelák, mám v plánu vyrazit rovnou na Sněžku a poté pokračovat po hřebeni až do Szklarske Poręby v Polsku. Pokud vše půjde hladce, přespím v sedle pod Smělcem, kde je dřevěná útulna, a v poledne dalšího dne budu v cíli. Hurá do podzimních hor!

Continue reading →