Tarcu, Godeanu, Retezat

July 16, 2014

Po dvouleté odmlce jsem se opět vydal do Rumunska – tentokrát do hor. V osmnáctičlenné skupině jsme podnikli přechod pohoří Tarcu, Godeanu a Malého Retezatu.

Den první

Jelikož tato akce vznikla z původně zrušeného sportovního kurzu FF UK, měli jsme zajištěnou cestu minibusem a pohodlě jsme se z Prahy svezli až mezi hory – k přehradě Lacul Gura Apelor. Od přehrady jsme vystoupali na poloniny na hřebeni a odpoledne se utábořili u malého plesa pod vrcholem Baicu.

Přehrada Lacul Gura Apelor

Hřeben Tarcu

Tábořiště u horského plesa

Den druhý

Ráno jsme se za krásného slunného počasí vydali směrem na jihozápad po travnatých pláních Tarcu. Utábořili jsme se nad údolím říčky Riul Rece v místě, kde začíná hřeben spojující pohoří Tarcu a Godeanu. Odpoledne jsme nalehko pokračovali po hlavním hřebeni a podnikli výstup na Varful Tarcu (2190 m).

Stoupání na hřebenech Tarcu

Cesta po horách Tarcu

Ledovcový kotel

Varful Tarcu

Travnaté pláně v Tarcu, v pozadí hřeben vedoucí do Godeanu

Den třetí

Třetí den jsme pokračovali po vedlejším hřebeni do hor Godeanu. Přes vrchol Prislop (1961 m) jsme přešli k říčce Riul Ses a utábořili se u salaše nad údolím. Nalehko jsme si vyšlápli na Varful Ciocanasul. Nádherné slunečné počasí se začalo pomalu kazit.

Údolí, nad kterým jsme tábořili, a hřeben vedoucí do Godeanu

Ovce na hřebeni mezi Tarcu a Godeanu

Varful Ciocanasul na začátku pohoří Godeanu

Na vrcholu Varful Ciocanasul

Údolí říčky Riul Ses

Den čtvrtý

Přebrodili jsme říčku Riul Ses a vydali jsme se vstříc náhorním planinám Godeanu. Přešli jsme po hřebeni zahaleném v mlze a přes Varful Godeanu (2229 m) až k jezeru Lacul Scarisoara. Jen co jsme se odpoledne utábořili, začalo pršet, a pršelo celý další den…

Pastviny u tábořiště

Náhorní pláně v Godeanu

Pohled do karu

Cesta po hřebeni Godeanu

Ovce v mlze

Pohled do údolí na severu

Sestup k jezeru Scarisoara a Varful Micusa

Den pátý

Zůstali jsme u jezera Scarisoara a čekali, až odejde fronta a zlepší se počasí. Pršet přestalo bohužel až k večeru, takže jsme už nikam nepokračovali – alespoň jsem si tedy nalehko vyběhnul na Varful Micusa (2180 m), odkud byly za večerního světla úžasné výhledy na Godeanu a pohoří Mehedinti v dálce.

Jezero Scarisoara v mlze a dešti

Hlavní hřeben Godeanu

Pohled na hory Mehedinti

Dolina u jezera Scarisoara

Den šestý

Ráno nás produbil nádherný a ostrý východ slunce, ideální pro fotografování. Po snídani jsme se vydali směrem na východ, přešli jsme zbytek pohoří Godeanu a dorazili do Malého Retezatu. Krajina se výrazně změnila – místo travnatých plání přišly obtížně schůdné vápence. Sestoupili jsme do doliny mezi Velkým a Malým Retezatem a opět začalo pršet – zůstali jsme tedy v tábořišti Poiana Pelegii.

Ráno u jezera Scarisoara

Pohled na Mehedinti

Dolina a hřebeny Godeanu a Tarcu

Cesta do mlhy

Hřeben Malého Retezatu

Výhled na Velký Retezat

Piatra Iorgovanului v Malém Retezatu

Vápence v Malém Retezatu

Ovce a Velký Retezat

Sestup do doliny – začíná pršet

Den sedmý

Sedmý den propršel prakticky stejně jako pátý – s tím rozdílem, že ani navečer se nevyjasnilo a pršelo i další noc. V malé skupince jsme si tedy alespoň vyšlápli k Lacul Bucura (2040 m), největšímu ledovcovému jezeru v Rumunsku, abychom nahlédli do Velkého Retezatu, a za mlhy a deště se vrátili zpátky do tábořiště.

Jezero Bucura v mlze

Rumunský rozcestník

Sestup do doliny

Den osmý

Původní plán – tábořit poslední noc na hřebeni u jezera Zanoaga – vzal s mizerným počasím za své. Nezbylo nám tedy nic jiného než po šotolinové cestě dojít údolím zpět k přehradě Gura Apelor, kde už na nás čekal autobus.

Mapa treku z Google Earth, modře výšlapy nalehko. Na Retezat nás nepustilo počasí.

Několik postřehů na závěr

• Celá trasa Tarcu – Godeanu – Retezat měří odhadem 80 km, za hezkého počasí a bez výstupů na vedlejší vrcholy by se dala nejspíš ujít za 4 dny.
• Na Tarcu a Godeanu prakticky neexistuje turistické značení, je potřeba dobrý orientační smysl a mapa. Jedná se o značně opuštěné hory. Tábořit je možné kdekoliv.
• Retezat (vč. Malého Retezatu) je národní park. Turistické značení je zde dobré, lidí více a tábořit je možné pouze na několika vyhrazených místech. Je zde zakázáno koupat se v jezerech.
• Vodu jsme nabírali z horských potůčků a pramenů. Po vydatných deštích o ni nebyla nouze. Nepoužívali jsme žádný filtr ani dezinfekci, nikomu z neupravené vody nic nebylo.
• Jídlo je potřeba vzít s sebou na celou cestu, dokoupit se zde prakticky nedá.
• Medvědy jsme nepotkali.
• Na ovčácké psy platí dvě možnosti: 1) vyhnout se jim, nekoukat se jim do očí a obejít stádo ovcí velkým obloukem 2) odhánět je trekovými holemi, házet po nich kameny a čekat, až přijde bača a zmlátí je sukovicí.

Všechny fotky: www.flickr.com/photos/martinmajer/sets/72157645301520238

Written by Martin Posted in Hory, Rumunsko